Tereza Hadrbolcova. Powered by Blogger.

Journey

Tam a zpátky. Z jednoho místa na druhé. Několik tváří na letišti… Přemýšleli jste někdy o tom, kam všichni lidé vlastně letí? Jaká je jejich cílová destinace a jejich příběh? 
// Back and forth. From one place to another. Million faces at the airport. Have you ever wondered where all these people go? What is their destination and story? 

Jen jsem se zamyslela.. Není to až neuvěřitelé, kolik neznámých lidí najednou potkáte na jednom místě v tak krátkou dobu? Ale stále je tu jedna věc, kterou má každý z nás společnou - jsme na cestě. Na cestě na jiné místo na tomhle světě. Člověk vidí tolik šťastných, smutných, nervózních nebo profesionálních lidí, ale přesto jsou všichni vlastně stejní.
Proč cestujete? Jaký je Váš příběh? Letíte za rodinou? Za přáteli? Pracovně nebo jen tak prozkoumat svět? Někdy bych chtěla slyšet všechny ty zajímavé i nudné příběhy, proč jsou lidé vůbec tady. 
Jen mi přijde naprosto úžasné, že můžeme cestovat kamkoli na světě během pár hodin. Možnosti jsou nespočetné a jsem vděčná, že jsem tam, kde jsem, že mám kolem sebe tolik skvělých lidí a že můžu… létat. 

My Great Escape

Pojďme se vrátit v čase. Někdy si přeji, aby to bylo možné. Alespoň všechny naše vzpomínky nám umožňují se vrátit a přemýšlet o všech těch věcech, které jsme kdy zažili. Navíc s dnešní možností videí a fotek se jde přenést zpět poměrně snadno, nemyslíte? 
//Let’s go back in time for a moment. Sometimes we wish we could do that, right? At least all the memories allow us to think back about all the fun stuff we did somewhere on the planet at some point. On top of that, with all the photos and videos we are able to take and make nowadays, it's quite easy to bring ourselves back.

Musím se přiznat, že jsem se ocitla v začarovaném kruhu, kdy jsem si najednou přestala užívat všechny ty věci, které mě doposud bavily. Jak je možné, že jsem se stala součástí stereotypu a začala jsem upřednostňovat všechny věci, jen ne ty, co bych si užívala ve volném čase - jako blog, fotky a videa? Možná jsem byla jen unavená a zaneprázdněná se všemi věcmi kolem univerzity a studentského života (jaký těžký a unavující studentský život, že?), ale něco se stalo a začala jsem o tom znovu přemýšlet a znovu se ke všemu vracet. 
//I must admit that I appeared in like a vicious circle. I didn't seem to enjoy my interests and hobbies as much as I did a long time ago. How come that I have become a part of a stereotypical life and that I have accepted the fact that I need to prioritise anything but things I would really enjoy? I might have been just really tired and busy and all the other stuff which usually happens to university students (what a tiring and hard student life), but something has happened and it made me rethink my life.